Gumovým projektilem proti kameni. Aneb jak se dnes vítají hosté.
Přelezou plot, házejí kameny, napadnou pohraničníka – a my se jim omlouváme, že jsme použili gumový projektil? Svět se zbláznil. Narušitelé mají plná ústa práv, zatímco ti, kdo chrání hranice, čelí kritice. Něco je špatně. A hodně.
Tak si tak brouzdám zprávy. Narazím na článek z Polska: na hranici s Běloruskem přelezlo pár Afghánců plot, házeli kameny na pohraničníky a jednoho rovnou napadli. Voják skončil v nemocnici. Vypadá to jako normální páteční večer, že?
A co ten voják udělal?
Vytáhl zbraň… a vystřelil.
Ale pozor!
Gumovým projektilem!
No fuj. Taková brutalita. Co kdyby měl ten narušitel modřinu?
A teď přichází zvrat ve scénáři:
Vlna solidarity.
S tím vojákem? Kdepak.
Se státem? Haha, ne.
Se samotnými narušiteli. Protože jak jinak — jsou to chudáci, že jo? Jen lezli přes plot, házeli šutry, napadli ozbrojený personál… běžná lidská činnost.
Human Rights Watch
Chrání lidská práva všech, kromě těch, co si jen dělají svou práci.
Pohraničník? Smůla. Neměl stát na špatném místě ve špatný čas s legitimní uniformou.
The Guardian
Britská moralistická kuchyně, která s přehledem přehlíží vlastní krizi, ale ráda školí ostatní.
Země, kde gangy ovládají čtvrti, si hraje na pastýře morálky pro Polsko.
Al Jazeera
Opravdu dojemné, když televize z oblasti, kde jsou ženský stále něco mezi dítětem a inventářem domácnosti, vyučuje Evropu o lidských právech.
Autor: DeepShadow
A co stát?
Někteří politici se za vojáka postavili. Bravo. Potlesk.
Jen škoda, že to vůbec není samozřejmost. A že armáda má nutkání se omlouvat za použití gumových střel. Možná by příště mohli vojákům místo zbraně vydat čajové konvice a deky. A štítky „Zde vás rádi přivítáme“.
Představme si tu scénu:
Afghánci přelezou plot, hází kameny.
Pohraničník stojí, zkrvavený, a v duchu si říká:
„Jen klid, hlavně neublížit. Co kdyby mě Human Rights Watch nepochválili?“
Pak vystřelí… gumou.
A za odměnu? Odsouzení v médiích a zvednuté obočí neziskovek.
A já jen přemýšlím… ty kameny, co házeli… byly aspoň eticky získané? Nebyly náhodou příliš tvrdé?
Za mých mladých let…
Kdybys přelezl hranici a sáhl na ozbrojeného vojáka, skončil bys na hřbitově, ne v detenčním zařízení s full servisem.
A všem by to přišlo naprosto v pořádku.
Ale dnes?
Dnes si agresor zaslouží deku, soucit a právníka.
A obránce?
Ten se musí omluvit, že vůbec existuje.
Závěrem:
Svět, kde má pohraničník výčitky, že nebyl dost vřelý,
a agresor si stěžuje, že mu to v tom plotě nevyhovovalo,
není svět, který se chrání. Je to svět, který čeká na vlastní kolaps.
A pokud si myslíte, že přeháním... počkejte pár let.
Možná vám někdo zaklepe na dveře.
Bez gumy.
Bez omluv.
-- ShadowMaker
